WEBINÁŘ S MICHAELOU PETERKOVOU
5 zbytečných chyb v myšlení, které dělá 90% lidí

Webinář se vysílal ve středu, 29. dubna 2015 od 20:15 hod.
Záznam si pusťte zde:

.

 Napište komentář a vyhrajte výbornou knížku Mysli jako freak. Výherce vybereme na konci webináře z těch, kteří napíšete na téma:

„MYŠLENKY, KTERÉ MĚ OTRAVUJÍ
nebo naopak
MYŠLENKY, KTERÉ MNĚ POMÁHAJÍ“

sipky-cerv-dolu

(Pokud nemáte v systému Disqus svůj účet,
zaškrtněte před odesláním diskusního
příspěvku políčko „Napsat jako host“)

  • Lída

    Když nejde o život, nejde o nic. To pomáhá mně. Lída

    • zuzana

      mám pocit,že jsem úplně na dně..pocit bezmoci a nejistoty…život mě fakt ubíjí…

  • Bára Tunková

    Někdy jsou vážně těžké okamžiky v životě..co je to ale proti bolesti lidí, co zažily válku,mámy kterým sebrali děti a hrůze v koncentráku…..a Ti kteří přežili a žili či žijí dál,před těmi z úctou klekám a obdivuji vůli žít dál.
    Jsem máma dvou dětí a mám to štěstí žít v míru,mé děti netrpí hlady a i když o děti se bojím každičký den ,jsem štastná.

  • ira

    Co mne nezabije,to mne posílí. Ira

  • Slepejš

    Zdravím, mě často otravují myšlenky Co když se ztrapním? nebo Určitě zase něco zkazím. Nic mě na ně nepomáhá, pořád se nich pak musím hrabat.

  • Monika

    Ahojte, cerstvo prezivam partnerovu neveru, je tomu 4 mesiace,co ma podviedol s inou zenou, odpustila som mu a vo vztahu pokracujeme. Myslela som si, ze som uz za vodou a ze som tu velku bolest a ponizenie prekonala, ale omyl, casom sa stale viac a viac vynaraju vo mne myslienky na to vsetko co sa stalo, pri kazdej prilezitosti si vsetko predstavujem ako to bolo, staci slovo,ktore mi nieco z toho pripomenie a uz sa mi tisnu slzy do oci, zacinam mat od svojho priatela stale vacsi odstup, neustale ma otravuju myslienky na to, preco to spravil , preco ma klamal a ci to spravi znova.. zostala som velmi podozrievava, aj ked dosial som taka nebola.Uvedomujem si, ze v zivote su aj tazsie situacie, ale ja sa momentalne neviem dat dokopy, zijem akoby v bludnom kruhu a prenasleduju ma myslienky, ci mam od neho odist, pretoze to uz nikdy nebude ten isty muz, ktoreho som tak bezhranicne milovala…Moj pohlad na neho sa velmi zmenil a momentalne mi vztah ubera mnozstvo energie, pretoze jemu som sa este so svojimi pocitmi nedokazala zdoverit.

    • Janka

      Ahoj Moniko, řekla bych, že to, že se tím užíráš sama je ta chyba, promluv si s ním o tom jak Ti ublížil, jak Tě trápí to zklamání ze ztráty důvěry, komunikovat spolu to je to co dělá partnery, nejsi přece jeho poškozený majetek, co se jen tak přelakoval, pokud to nebudeš řešit tak se Tvůj vztah stejně rozpadne, nic nezískáš, potřebuješ vědět, co hledal jinde, co mu ve vztahu chybělo, co mezi vámi nefungovalo jak mělo….není to jen jeho chyba, něco jsi nebrala na vědomí, o vztah je třeba pečovat stále, stále toho druhého polehoučku překvapovat, hledat, čím mu uděláš radost ale pozorně vnímat, že se odcizujete a navodit atmosféru a stav kdy vám bylo spolu dobře a nezapomeň udělat radost hlavně i sobě, chlap je chlap, tomu se i občas musí připomenout, že bylo i to hezké…nenápadně…

  • jana

    Mate pravdu dievcata na 100%,, ……. ale mne pred rokom zomrela drahomilovana 24 rocna dcera, hladam poriadok v hlave, ale nejde to, vsetko je naruby, nicomu nerozumiem, nenachadzam ziadnu pomoc, ostatne problemy ludi pre mna nie su problemami, som asi sebecka. Neprajem take veci zazit a potom riesit co so zivotom, resp. prezivanim.
    Jana

  • tina

    mne otravují myšlenky typu“ co kdyby se něco stalo dcerám…manželovi, vnučce ….“
    když to potřebuju zahnat, tak si dám do uší sluchátka a pustím svojí oblíbenou muziku, to mne, jako by oddělí od těch myšlenek, když to mám hodně nahlas, připadám si, že jsem jakoby jinde a sama a bez problémů a když si ještě mohu lehnout na krásně hřejivou srst mého milovaného psa, super relax. a zkouším i meditaci, někdy to jde, jindy ne, není to zase tak jednoduché, jak to vypadá. ale moje problémy jsou úplná prkotina proti tomu, co napsala Jana přede mnou, hrůza. přeji hodně síly, Jani.

  • Zdenka

    Mne stále otravuje myšlenka na blízkost smrti, nemyslím tím své vlastní, ale smrt těch ostatních, ať blízkých, známých, sousedů… nutí mne to pořád přemýšlet nad tím, že jeden den tady jsme a druhý už ne….dřív to šlo tak nějak kolem mne, ted to vyvolává pocity dost velkého smutku, bolesti….samozřejmě vím, že smrt patří k životu…..vyhledávám různé články, dokumentární filmy na toto téma…jsou to velmi zajímavé věci….nevím jestli hledám odpověď na otázku, ,, existuje něco po smrti“?

  • Olda

    Zdravím, mě drží představa, že běh života si udržuji svými myšlenkami. To, co si hodně přeji se stane. (Tj. když si dovolím do hloubky duše tuto myšlenku pustit.) Můžu tak pracovat se svým osudem. Zároveň je to hrozně zodpovědné, když víte, že nic není náhoda a že musíte myšelnky dobře zpracovávat. :-)

    • Marcela

      Máte pravdu, pane Oldo. Je až fascinující, co se svým životem můžeme dělat. Ještě nedávno jsem vůbec nevěděla, co je být odpovědný za svůj život. A myslím si, že je hodně lidí, kteří o zodpovědnosti za svůj život nevědí, nebo ji nechtějí přijmout :-( . Když jsem zjistila, že za svůj život sama zodpovídám, v první chvíli jsem vůbec nevěděla, co si se svým životem počít. Začátek procesu poznávání sebe sama, hledání vlastní životní cesty, zpracovávání myšlenek atd. byl velmi těžký. Teď jsem ve stádiu, kdy si uvědomuji, že svým myšlením a chováním ovlivňuji nejen život svůj, ale i druhých. To je fakt síla. Tak ať je to jen v dobrém. Přeji Vám, vlastně všem, hooooodně moudrých myšlenek a rozhodnutí a spkojenost se sebou i se životem :-).

  • Paula

    Krasny den vsem, ktere trapi myslenky na cokoliv neprijemneho. Je to poprve, co o tom takto mluvim – pisu. Prosla jsem dlouholetym vztahem s muzem,ktery me miloval a mame spolu dve uzasne deti. Po materske, kdyz jsem nastoupila do prace zacal zarlit a ponizovat me neustalym podeziranim, vycitkami a kontrolou vseho – telefony, emaily, GPS sledovani… Rodina a deti pro me vzdy byly a jsou prioritou, a tak jsem se snazila vse zvladat a pred nikym nedat nic najevo, stydela jsem se za to. Bohuzel se vse casem stale stupnovalo, psychicke tyrani narustalo a ja zacala ztracet sama sebe, zacala jsem se izolovat, s prateli se stykala jen v jeho pritomnosti, ale stejne bylo vse vzdycky spatne. Zarlivost narustala az jednou pod vlivem alkoholu doslo k nejhorsimu…i pak jsem se snazila vse zamaskovat, ale trvala jsem na odborne pomoci nebo rozchodu. Psycholog mu doporucil lecbu, ale on odmitl,ze se mi omluvil a vickrat to pry neudela…, ale trvalo to dal. Uz tim trpely i deti, a tak zijeme odloucene. Strucne.., je to pro me vlk v rouse berancim! Tvrdi, ze se zmenil a chtel by zpet, ale stale mam strach a obavy z neceho?! S detmi chodim k psychologovi a doufam, ze to vse zvladnem. MLUVIME O HEZKYCH VECECH A VERIME,ZE BUDE LIP ….. HODNE STESTI VSEM :-)

    • Dana Holbíková

      Držím vám palce,s psychyckým týráním mám taky problém.Už sem skoro přestala chodit mezi lidi.Teď se vlastně učím všechno znovu.

  • Dana Holbíková

    Dobrý den myšlenky na smrt jsem už opustila.Teď chci žít a užívat si dětí.Jenže mě furt trápí strach co bude dál,jak ten život zvládnu a jak se s ním poperou kluci.Snažím se to změnit,jenže to jde moc pomalu,jsem z toho věčného snažení unavená.Občas spadám do starých kolejí a to se pak špatně leze ven.

  • Jana

    Moje kamarádka mi před časem napsala toto: „Neboj se, všechno nakonec dobře dopadne. A jestli to ještě dobře nedopadlo, znamená to, že to ještě neskončilo.“ Tohle pomáhá mně přežít. Rozvádím se s psychicky velmi nemocným manželem, který mne týral, odcizil mi nejstarší dceru a provádí hrozné věci. Mám tři krásné a šikovné dcery a „dokud dýcháme, doufáme“. Všem moc držím palce.

  • monika

    Mila Janka, po precitani tvojho prispevku sa mi vyliali slzy do oci, pretoze moje srdce presne vie, co citis, co prezivas, tu obrovsku bolest nad stratou milovanej dcery !!! Tiez mam dceru v podobnom veku ako bola ta tvoja,a nechybalo vela, aby som ju tiez stratila. Mam za sebou enormne tazke a bolave obdobie a presne taky isty zmatok v hlave ako ty. Snazim sa, bojujem, ale stale to nejak nejde, prilis vela sa toho nakopilo. Citim tvoj zial a bolest, preto ti navrhujem, ak mas zaujem mozme sa pripadne nejako skontaktovat..a viac porozpravat, mozno nam to obom pomoze. Prave v tejto chvili si uvedomujem, ze moje problemy, aj ked problemami su, nedosiahli ten bod bolesti , ktory musis prezivat ty a ini ludia…A pripustam, ze vsetko,to co nas trapi a boli su nase neskrotne a otravne myslienky v nasich hlavach..

  • Hakim Amdouni

    Každý, kdo někdy napsal knihu, si uvědomuje význam první věty. Nedávno jsem si uvědomil, že první věta jedné z nejstarších knih, které lidstvo má, Koránu, je „Díky Bohu, pánu světů“. Tento verš si v duchu recituju, kdykoliv pocítím stesk, a hned jsem opět plný optimismu a energie.
    To je nejlepší lék na myšlenku „proč mám tak těžký život“, protože to zároveň říká „a mohlo to být ještě horší“ a „buď rád, že s tím můžeš něco udělat“.

    • Hakim Amdouni

      Poupravuji překlad první věty Koránu na „Vděčnost, chvála a odevzdanost Bohu, pánu světů“. Tento překlad lépe vystihuje, že ne vše je podrobeno našemu vlivu, ale zároveň máme zůstat vděční za to, že jsme naživu a můžeme alespoň něco napravit a tím si zlepšit jak tento život, tak ten poslední, věčný.

  • Nina Gabriela Gab Studeničová

    Zdravím, myšlenky které mě otravují mohu tu psát do nekonečna ale napíši tu hlavní je to myšlenka na sebevraždu, sebepoškozování. A naopak které mi pomáhají toto překousnout a žít dál je má matka. ta jediná mě tu stále drží.

    • Stanislava

      I ja zdravim ,me nejhorsi myslenky by mohly aspon trochu pomoci zahnat ty Vase ,muj syn si vzal zivot pred 6ti mesici a ja nevim co mam delat ,den co den mam v mysli pouze jednu myslenku PROC???Ano, myslete stale na svoji mamku, nepolevujte zaslouzi si to.

      • Nina Gabriela Gab Studeničová

        ano myslím mám za sebou 4 pokusi o sebevraždu (2x podřezání tepny 2x předávkování) divné je že furt sedím doma a když sem chtěla do léčebny zak se to po**alo :( mimochodem to je mi moc líto kdybych mohla nějak pomoct… zda se tedy dá nějak pomoct … neumím si představit jak musíte trpět.. proto furt mám v hlavě tubmamku že by to neunesla a zhroutila se z toho..

        • Stanislava

          Dekuji za reakci,myslim ze by jste mi mohla pomoct pochopit co cloveka vede nebo nuti vzit si zivot?Jestli je to ode me nevhodne a necitlive tak mi prosim odpuste nejsem psychicky fit.

          • Nina Gabriela Gab Studeničová

            no mě třeba vede to že i když mám milující matku furt mi v životě něco chybí, necítím city nemám emoce, záliby, koníčky, nic mě nějak nebere a nezajímá, sem taková chladná, život mě nebaví. Nic mě nenutí žít dál. Mám v hlavě prázdno, myšlenky se moc nehoní, a nejhorší je ta bezcitnost, lidi kolem brečí a smutní ale nic mi to neříká..

  • Marie

    Mám velkou rodinu, šest vnoučat o které se v dnešní době velmi bojím.Jsem již ve vyšším věku, kdy všechny rady od dětí, abych se nebála, selhávají.Dokonce mně radí s různými psychologickými postupy, ale já i když jsem nucena užívat často léky na spaní a psychické potíže, se mně třepe v noci celé tělo, mám závratě a stále se bojím, že něco nezvládnu a že se něco stane.I když jsem prošla různým vyšetřením, vždy dostanu léky, které mně ještě více „umrtvují“ a způsobují ještě větší psychické problémy.

  • Lussy

    Ahoj všem, i já právě prožívám nejtěžší období svého dosavadního života a je pro mě těžké myslet pozitivně. Jediné, co mě drží nad vodou, je opravdu pevná víra v lepší zítřek a v to, že svůj osud si můžeme tvořit sami tím, jak žijeme a tím v co věříme. To mě pomáhá každé ráno otevřít oči, protože vím, že bude líp, i když teď vůbec nevidím žádnou budoucnost a všechno se mi zdá být špatně.

  • ifka

    Dobrý den! Myšlenky které mi pomáhají jsou představit si ,ze jsem v lese,krásné klidně místo kam chodim,slunečný krásný den apod. Otravuji me myšlenky na sladkosti,které hned zahráním tim,ze si řeknu,jak hrozné těžké je tu nadvahu náklad tahat na kole do kopce:)Těším se na dnešní vysilani,moc děkuji!

    • ifka

      Pojala jsem téma odlehceně, když se cítím hodně špatně,at už fyzicky nebo psychicky,snažím se „domluvit“ si,vzpamatuj se,nikdo jiný než ty sama s tím nic nenadela a nálož s tím co nejlíp dokážeš v tuto chvíli,zvolila jsi si tento úkol,tak je to na tobě:)

  • Martina

    krásný den všem, myšlenka, která mi otavuje již 15 let je strach z uzavřeného prostoru. Stalo se mi to po porodu. Nevědět, kde je a kdy bude východ. Vjet do tunelu, vstoupit do výtahu,…. Vždy si to snažím rozumně nastavit, ale pokud se to stane, nastane peklo.

  • Milena

    Dobrý den, nejvíc mi pomáhá stoupnout si do pozice lásky a podívat se na situaci či problém maximálně láskyplně (beze strachu, bez omezení a posuzování). Nejméně funkční je když se vracím do minulosti a snažím se ostatní virtuálně přesvědčit o své pravdě. Opakovaně se trápím, něčím co už dávno není.

  • Irena

    dobrý den všem, chci se naučit pozitivně myslet a vím, že to člověku psychicky pomůže, ale není to tak jednoduché si z mozku vymazat negativní programy,, které jsou tam dlouho uloženy, dost pomáhá když má člověk kolem sebe dobré známé a oni taky pozitivně myslí, tak si jeden druhému dávají podporu, já jsem v tom sama, tak se musím sama snažit a bojuji s tím, abych převálcovala negativní věci.

  • Štěpán Stráník

    Určitě si potom poslechnu. :-) Aspoň něco když zdraví od psychiky stále zlobí.

  • natka

    Dobrý den, myšlenky které mě otravuji je strach… strach z budoucnosti, strach z toho že zůstanu sama, že mým dětem se stane něco špatného , že umře někdo blízký, že zůstanu „na dně“ a nedokážu se zvednout….

  • Marcela

    Hezké odpoledne všem, myšlenky, které mě brzdí, jsou typu „to nezvládnu“, „určitě se teď něco hroznýho stane“, „jsem hrozná“, „mám strach“, „budu vypadat blbě, co když se někdo dívá“, apod. Prožívám úzkosti, jsem nervózní, vyhýbám se situacím. Tím pádem dělám další chyby a nikam se neposouvám. Často se za sebe stydím – co dělám, jak vypadám. Přitom nemám důvod.
    Je mi 38 let (stydím se i za to, že ve svém věku tohle všechno prožívám, že nejsem „normální“ a vyrovnaná), a dnes jsem ukončila kurz plavání. Chodila jsem tři měsíce. Nikdy jsem neplavala, k vodě ani do bazénu jsem nikdy nechodila, přitom jsem po tom toužila. Trvalo velmi dlouho, než jsem se odhodlala to změnit. Dnes je ze mě slušný plavec, a mám velkou radost. Když jsem stála poprvé u bazénu (hloubka přes tři metry), strachy jsem nedýchala. VĚDĚLA jsem, že to nedám, že se MUSÍM utopit. Velký blok pro mě byl vůbec do vody vlézt! Co pomohlo? Skvělý plavčík (když na problém nejsme sami), super lidi okolo-pán závodní plavec, od kterého se mi dostalo upřímného uznání (podpora a upřímná pochvala a povzbuzení je super věc), podpora od jedné slečny školačky, která se mnou plavala a říkala „neboj, to zvládneš, jde ti to“, paní, která chodila do bazénu, když jsem šla já a plavala se mnou a dodávala mi sílu.
    Stalo se, že jsem se topila, když jsem zazmatkovala. Ale jsem tady :-) a šťastná. Moc se těším, až se vykoupu v moři. Jsem šťastná, že se moje krizové scénáře nevyplnily
    (ale i to se může stát, když jim věříme – tak se mi stala dopravní nehoda), že život si svým myšlením můžeme změnit. Všechno máme v hlavě, i binec z dětství. Byla jsem totální nula, asi mě někdo nechtěl a neměla jsem se narodit. BYLA to hrůza, a tak
    VYPADAL i můj život – věčný strach, chaos a osamění. Jsem vděčná Bohu, že o mě stál, zachránil mi život, že si uvědomuji, jak nevyčíslitelnou má cenu, a že ho můžu měnit a naplnit zdravou SEBELÁSKOU. Pracuji na tom.
    Chci poděkovat Vám všem, kteří sem píšete a sdílíte své příběhy a pocity a názory. Je skvělé vědět, že nejsme sami, že se můžeme podržet a jít ten boj společně, i když si danou situaci musíme prožít tak jako tak sami. ŽIVOT JE DAR, DÁ SE ZVLÁDNOUT A JE ŠŤASTNÝ. JE TO PRAVDA, JDE TO.
    Teď řeším vztah, myšlenkové vzorce, že něco nezvládnu, že jsem k ničemu, mě vzdálily od přítele. Ale pracuji na sobě. A těším se na dnešní webinář s paní MIchaelou a s vámi všemi, že se posuneme zase o kousek dál :-).
    Marcela, Strakonice

  • Hanka

    Hezký den všem, také jsem si ve svém životě prožívala velmi těžké chvíle. A tenkrát mě někdo řekl, že se na všechno jednou budu dívat s odstupem, zdálky, jinak. Jako bychom si to měli prostě prožít, projít si tím, poučit se a jít dál. Důležité je dívat se dopředu, neohlížet se. Už jsme to jednou přece prožili, proč se vracet. Já se řídím heslem : Motorem lidského života je očekávané štěstí. Třeba maličké, ale štěstí.

  • veronika

    dobré odpoledne. už asi deset let se pohybuji v kruhu PPP.anorexie,potom bulimie a dodnes se mne drží.veškeré mé myšlenky se ubírají jen směrem k tomu,jak nejíst,nebo hubnout.jsem na tom zdravotně hodně špatně,ale stejně myslím pořád jen na postavu a kiligramy.

  • Ila

    Klidné odpoledne… taky jsem měla heslo, co mne nezabije, to mne posílí, musím, poručím si, tělo vždy poslechne, vše zvládnu…. jsem sportovec…., vydržím to, teď vím, že to tak není, tělo začalo stávkovat, můj hodnotový systém se totálně ztenčil na to podstatné – že zdraví je opravdu nejdůležitější a pak přátelé, terapeuti, lékaři , kteří podrží a pomáhají znovu „nakopnout“ tím správným pozitivním směrem a pochopit, že na prvním místě jsem Já, mít se ráda, být v rovnováze a pak teprve mohu být prospěšná rodině, fungovat v práci….. je to pro mne náročně, byla jsem vychována zcela opačně……

  • Ivana

    Tak určitě myšlenka, když něco chvilku funguje jak má, tak už se předem bojím, kdy se to zvrtne. Pokud vše funguje doma , tak se něco děje v práci, pokud vše funguje v práci, tak se něco řeší doma a pokud je doma i v práci vše OK, tak si to neužiji, protože pořád čekám „pecku“ až se něco vyvrbí – začínám se pomalu děsit klidných a milých dní, pořád mám strach… až …..

  • Mirka

    Myšlenky, které mně pomáhají jsou ty, které mne povzbudí ve smyslu: “ Situaci budu řešit až nastane a pokusím se jednat situaci jak nejlépe bude v mých silách a možnostech.“
    Proto raději předem očekávám – počítám se všemi možnými důsledky, abych předcházela možnému zklamání a o to více byla nakonec mile překvapena s výsledkem.. Snažím se jednat v klidu, realisticky.
    Snažím se jít, myslet zlatou střední cestou. A co mě nezabije to mě posílí :-)

  • Hanni

    Otravují mě myšlenky na pro mě nepříjemné věci, které musím udělat. Na dlouhou dobu mi také mozek dokážou zahltit myšlenky ohledně vztahů s lidmi. Jestli jsem někomu neřekla něco, co by ho mohlo mrzet, jestli mám říct ostatním, co mi na nich vadí, jak to přijmou. Jak to vůbec říct, abych je zbytečně neranila, ale vím, že je nutné
    jim to říct, protože mi jejich chování vadí. A zároveň, pokud někdo zareaguje hlouběji na mě, tak přemítám, jak to ten člověk myslel, jestli to opravdu myslel tak osobně, nebo to vůbec nemyslel zle… Tyhle myšlenky mě opravdu dokážou naštvat :-)

    Myšlenky, které mi pomáhají – pomáhá mi myslet na budoucnost a na stav, který bude podle mých představ. Takže vlastně takové snění o budoucnosti.

    Přeji krásný den bez otravných myšlenek :-)

  • Hanka

    Dobrý den,
    pomáhá mi si říct v duchu – to zvládnu; nebudu teď na to myslet. Bojuju s neklidem a myšlenkami typu: co udělat v práci dřív (kterou činnost); proč mi nějaká osoba řekla to a to, jak to myslela, vykládám si to jinak, než to myslela, např. to myslela v legraci a já jsem to nepochopila; zda já jsem neřekla něco, čím jsem druhé osobě mohla ublížit; jak to bude se mnou dál, co mě v budoucnu čeká za hrůzy, zda je zvládnu atd. Přeji krásný dne a večer sem přijdu.

  • Běla

    Často mě obtěžuje strach, že svou nepozorností způsobím někomu škodu či újmu na zdraví. Na druhé straně, pokud mám nějaký konflikt, moc mi pomáhá, když si řeknu: neber si to osobně .-) a pokusím se o nadhled.

  • Jana

    Moc děkuji za nabídku této stránky. .Mám dost velký zmatek v duši. Před 5 lety mi zemřel úžasný manžel a nemohu se ztrátou vyrovnat. Neumím žít sama, ale jiný vztah se mi nedaří navázat. Byla jsem zvyklá na nezištnou lásku. Říkám si, druhý takový neexistuje, ale vždy to na něčem ztroskotá ..v našem městě výběr není a to co se nabízí na stránkách pc není dobré. .. přeji dobrý večer Jana

  • Micuke

    otravuje ma moje porovnavanie sa s ostatnymi ludmi a samozrejme, ze ja chcem byt
    ta naj, co samozrejme nejde, mna to vsak vie deprimovat /nie stale, cas od casu/. A ked mi je zle, pomaha mi vedomie, ze urcite bude lepsie, len vydrzat

  • Ilona

    Chyba v myšlení: Lituji nějakého rozhodnutí z minulosti, jehož následky teď sklízím. Říkám si, že jsem to tehdy měla udělat jinak. Místo, abych šla vpravo, měla jsem přece jít vlevo nebo zůstat stát. Byla bych na tom teď lépe. Zbytečná lítost a trýznění. Je třeba si uvědomit, že kdybych šla vlevo nebo zůstala stát, tak bych si časem pravděpodobně vyčítala, proč jsem přece jen tenkrát nešla doprava. Každá cesta nese něco dobrého a něco, bez čeho bych se raději obešla.
    Co pomáhá: Uvědomit si tu chybu v myšlení. Snažím se neřešit, co by bývalo bylo, kdyby ….. Můžu řešit jenom to, co je a co já jsem TEĎ.

  • Aneta

    Od ledna mám úzkostné stavy, strach ze smrti, bušení srdce, že mi přestane tlouct srdce, nemůžu jíst, nesoustředím se. Jsou dny, kdy to jde a jsou dny kdy opravdu dá se říct přežívám, nevím co mi to spouští, ale chtěla bych aby to už přestalo, mám malou dceru a potřebuji fungovat.

  • Petra

    Každá pozitivní myšlenka,třeba jen vymyšlená,mi přináší do života samé pěkné věci.Negativní myšlenky rychle vyháním těmi pozitivními.Celý život si říkám, vše špatné pro něco dobré.Netrápím se minulostí, tu nezměním,žiji přítomností a těším se na budoucnost.A když přece jen negativní myšlenky útočí vší silou, rychle najdu tu nejlepší obranu-sport,úklid,čtení nebo se jen tak hraboším v záhonech.Mám dobrý pocit, když tu energii ze mne mé okolí cítí.Byl to dlouhý běh, ale dá se to naučit.

  • Anastasie

    hodně mi zaleži na rodině,strašně jsem ne chtěla aby se mi ne rozpadlo manželstvi.Bohužel už jsem 2 měsice rozvedena.Bala jsem se že bude manžel stejně hodně pit jako jeho otec alkoholik.I tahle obava se naplnila.Vím že je možné všechno přivolat,ale neumím ovládat své myšlenky.

  • Simona

    Pomáhá mi myslet na radostné a pozitivní věci.Inspirující jsou pozitivní myšlenky druhých.Naopak ničí mě, když se vracím do minulosti a řeším, to co už změnit nemohu, to na mě působí destruktivně.

  • Mary

    V časové tísni jsem napsala něco, co jsem mohla napsat citlivěji, s větší rozvahou a zamyšlením se nad tím, co takto podaný mnou tlumočený názor odborníka způsobí. Dala jsem na progresívní část spolupracovníků, sama jsem si nebyla jista touto formou, mít více času, napsala bych to jinak. Teď mám z důsledků špatný pocit, budí mně to ze spaní, nevím, jak dál. Jedna strana, kterých se problém týká, mi poděkovala, druhá strana se mnou dále nechce jednat. Na jedné straně si říkám, to musím ustát, stanou se horší věci – třeba Tibet, mám ale chvíle, kdy jsem z toho dosti na dně.

  • Vladimír

    Jsem vystudovaný profesionální muzikant,ale vystupování na veřejnosti jsem musel zanechat kvůli nepřekonatelné trémě….Toto mne trápí..Vladimír

    • Dalibor

      V tomto mohu pomoci jednoduchou metodou LSVJ.

  • Silvie

    Dobrý den, pomáhá mi myslet pozitivně a věřit.Každý má někdy strach já se ho snažím potlačit a myšlenku vymýtit.Shlédla jsem i dokument tajemství a pomohlo mi to! Věřím si a jsem vděčná za vše co mám a to každý den.Mějte se fajn.Silvie

  • Lenka

    Mám strach z úspěchu. Mám před sebou lepší práci a mám strach, že mne vezmou…přepadají mne myšlenky na jednu katastrofu za druhou.

  • Ajka

    Trápí mne neustálé myšlenky na ex přítelkyni svého přítele na základě jeho přešlapů během našeho současného vztahu spojených s ní. Stále pokukuje po ženách jejího typu a já se začala s těmito ženami srovnávat. Problém je však v mém nízkém sebevědomí, takže v myšlenkách vždy prohrávám.

  • Petra

    Mám strach, že bude dcera nemocná, pak nestíhám práci, domácnost… je mi zle od žaludku….pak jsem obvykle nemocná i já, nyní dobírám atb a dcera byla po týdnu braní antibiotik tři dny ve škole a dnes už jí zase bolí v krku a má teplotu :-(
    mám z toho úzkosti, brečím, mám pocit, že za všechno můžu….
    – takové myšlenky mě neustále otravují a ubírají sílu se smát

  • Dalibor

    Nejvíce mě trápí fakt, že opravdu 90% lidí nesprávně přemýšlí a zasevá si tím do života neúspěch.

  • Dalibor

    Všichni si povinně přečtěte knihu Miluj svůj život.

  • G.

    Pomáhá mi (zároveň však i komplikuje život) moje fantazie. Úniky do snů za bílého dne překonávám nepříjemné okamžiky, zároveň jsem smutná, že tyto sny nejsem schopná převést do reality. Připadám si někdy strašně slabá, bez lásky, nepochopená, zbytečná… ve chvílích euforie mám naopak pocit, že žít je krásné a vše nepříjemné půjde překonat. Mám ráda lidi, ráda s nimi mluvím a poznávám, co je zajímá, ale někdy se jich bojím, nepochopitelný strach mi nedovoluje zvládat běžné situace (noční můrou jsou pro mě pozvání na kávu nebo na večeři, třesou se mi ruce tak, že nejsem schopná se napít… návštěva kadeřníka, pohovory, zkoušky, telefonování…), nechci se jim vyhýbat, protože vím, že tím se nic nevyřeší, pak ale na sebe bývám naštvaná, že jsem své tělo zase nedokázala ovládnout a připadám si hrozně… uvolnění v takových chvílích bohužel přichází až po sklence vína či jiného alkoholu. Trápí mě, že jsem nedokončila studium, nedokážu si najít stálou práci, žiju v rozporuplném vztahu, nedokážu se pořádně postavit na vlastní nohy, svým impulzivním jednáním se občas zapletu do konfliktů… někdy si říkám, že pro ostatní by bylo lepší, abych jim neotravovala život… Já vím, četla jsem ostatní příspěvky, je to ode mně hloupé, sobecké, vím, že spousta lidí prožívá mnohem těžší životní období… přesto těm myšlenkám nedokážu poručit.

  • Zu

    když mám myšlenky,které mne otravují,přemýším o dechu, a říkám si v duchu nádech a výdech

  • Karolína

    Tak mě neustále otravují vzpomínky na mé bývalé partnery ať už ty negativní nebo i ty hezké, ale právě když si nejvíc říkám, že takové myšlenky nechci, tak přicházejí zas a zas, tak jsem to zkusila jinak, vždy když přijde nějaká ta špatná myšlenka, tak odečítám třeba nějaké číslo od 100 a tím zaměstnám mozek počty, nebo se podívám ven na zahradu a přemýšlím co by tam šlo vysadit nebo změnit a nebo si prostě jen pustím hudbu a jen tak relaxuju. Naučila jsem se tímto způsobem mé myšlenky kontrolovat, ale přeci jenom někdy v noci se mi vracejí ve snech a to už ovládat neumím. Takže asi takhle moje zkušenost a už jsem zvědavá na seminář. :)

  • Michaela Mináriková

    Po mnohých přešlaplech jsem se konečně naučila, že moje rodina je se mnou pořád a všude, připravená podat mi pomocnou ruku. Vím, že se na ně mohu spolehnout a proto, když je mi úzko a nevím kudy kam pomáhá mi myslet právě na ně.

  • Táňa

    Myšlenky,které mě brzdí: nezvládnu, už nemůžu, nikdo mě nemá rád, nikdo mi nepomůže, rodina mě zklamala, děti nezajímám. Jsem rok po rozvodu, otec syny asi navádí, musela jsem jim darovat dům a přesto se mnou moc nemluví, nepřijdou za mnou. Mám na starosti ještě 33letého schizofrenika a ten mi taky jen odsekává. nikdo jako by nechtěl se mnou mluvit, jako bych byla špinavá….. Já nevěrného muže vzala ještě na měsíc nazpátek, ale on chtěl dál udržovat kontakt s milenkou a navíc v té době ona už byla těhotná. Podala jsem žádost o rozvod. a pak to začalo. Nechce se mi žít, je to jen prodlužování utrpení. Co s padesátiletou babou, budu jen čekat na důchod a stárnout? S přítelem jsem se rozešla, vesměs jsou osamělí muži alkoholici…. A to jsem dřív byla veselá, plná energie a smíchu.. Za třicet let ustupování v manželství je ze mě troska…..

  • Papaja

    Přemýšlím stále nad tím, že mám migrény, které mi opravdu snižují kvalitu života (8-14x měsíčně) a přestože se snažím myslet pozitivně někdy je to málo. Být aktivní nestačí. Jsem pak protivná na sebe i na okolí a to mne trápí nejvíce … a tak je to pořád dokola. Těším se co nového se dnes dozvím. Znám i vaše kurzy a moc se mi líbí Žlutá sova. Zdravím Vás!

  • Mirka

    Mne pomáhá myšlenka nebo pomyšlení na hudbu. Nato, jak si doma pustím své oblíbené melodie a Ty mne zaručeně vyléčí ze všech mých nepříjemných pocitů. :-) Rozplynou se v tónech. :-)

  • Jitka

    Moje oblíbená pozitivní myšlenka: „Život je krásný a bezpečný, přitahuji jen to, co je pro mě dobré.“ Ta mi hodně pomáhá :-)

  • Marta

    … v nelehké životní situaci, říkám si staré pořekadlo ,, není ještě tak zle, mohlo by být i hůř,,….nebo …každé zlo je k něčemi dobré…. Hezký večer M.

  • Gabriela

    Po 29 rokoch manželstva ma pred 3 mesiacmi opustil manžel a ja sa neviem zbaviť nutkavých myšlienok naňho, ako mi to mohol urobiť, keď som ho tak ľúbila a prečo, žili sme pekne, a stále dookola. Ako sa tých myšlienok zbaviť….Ďakujem

  • Nikol Dvořáková

    Jedna z věcí, která mi pomáhá, je, věřit, že vše se děje z nějakého důvodu. Cokoli se nám děje a jakkoli náročné a zlé to je, něco nám to do života přinese. Někdy může být těžké zůstat silní, ale záleží na tom, jak přemýšlíme a jak chceme se svými zkušenostmi pracovat. Ze všeho zlého si můžeme vzít spoustu dobrého do budoucnosti…

  • Lucie

    Dřív jsem měla hodně špatné myšlenky,citíla jsem se zbytečná,nepochopená,prostě nemilovaná,dokonce jsem se rozešla s přítelem,protože jsem se úplně ztratila sama v sobě. Jsou to dva měsíce a já se změnila,změnila své myšlení,začala jsem se starat sama o sebe,já jsem na prvním místě,pak jsou ostatní,to byl můj problém z dřívějška,teď se začínám mít ráda,hezky se oblékám,prostě si dělám radost a vážím si sebe sama,nakonec jsem si toho přítele přitáhla svým novým pohledem na svět a taky tím,že sebe stavím na první místo,ještě to není úplně jisté,ale já se cítím skvěle,plná lásky a radosti,vážím si každého dne,který mohu prožít. Minulost jsem uzavřela,teď se těším z přítomnosti. Děkuji. Už se těším..

  • ste

    Po dětech se nemohu zařadit do pracovního procesu…již 13 let jsem doma…..při pomyšlení nastoupit do práce mám migrény, …bojím se jít na pohovory,… i když sama vím, že jsem šikovná, neumím se prodat…a to mi je 40 let….

  • Vašek

    Pořád musím něco dělat,bohužel neumím odpočívat.Neustále přemýšlím co by se dalo vylepšit a co je potřeba udělat atd.Večer když jdu spát tak mozek pořád pracuje a je velmi těžké usnout.Hezký večer

  • Marcela

    Léčím se už rok na psychiatrii pro těžké deprese a úzkosti. Na podnět lékaře jsem si podala žádost o invalidní důchod. Dnes mi přišlo vxjádření posudkového, že mi ho nedoporučuje, protože prý nějaký primář není kompetentní a určitě vše nadhodnotil.Vidět prý mě nemusí, odvolání nelze, jedině až po stanovení z Prahy. Navíc tam dvě naprosto prokazatelné lži, po telefonu mi sdělil, že ho vlastně mé problémy nezajímají.Už. teď vím,že do práce mi lékař doporučení nedá.Nemám práci,končí mi neschopnost,problémy nadále trvají.Mám velký strach z budoucnosti.

  • Taja

    Mně pomáhá MECH, neboli jak vysvětluje paní doktorka Peterková: uvědomit si propojení myšlenek, emocí a chování, takže když se usměju, i násilně, oblbnu tím mozek a cítím se líp.

  • jiří

    jsem nemocný a jen má nemoc mi rozumí ,je to můj nejvěrnější přítel

  • Ludmila

    Dobrý večer,někdy se „vrtám“ ve věcech, které to nepotřebují a leží mi zbytečně v hlavě, pomáhají mi afirmace.

  • Maruška

    Mě pomohlo povídat si stou myšlenkou ve smyslu. Ahoj, už jsi zase tady? To je fajn, ale já na Tebe nemám čas, tak si zalez někam „dozadu“. Snažím se myslet na něco příjemného. Když se vtíravá myšlenka vrátí, tak to povídání zopakuji…

  • veruška

    Několik let trpím depresemi a sníženým sebevědomím. Často se trápím sama nad sebou a tím jaká jsem. Právě jak říkate často si věci které dějí vztahuji na sebe a vidím většinou věci negativně. Když se mi něco nepovede mám pocit, že jsem uplne selhala. At už se jedná o vztahy nebo práci. To jak člověk myslí má opravdu velkou sílu. Minulý rok jsem byla na pokraji svých sil, kdy mě vztah způsobil, že jsem měla silné úzkosti.Snažím se na svém myšlení pracovat a měnit ho.

  • d5

    Jani věřím, že vše časem zvládneš…a že najdeš důvod, který hledáš…a i to „zlé“, co se jako „zlé“ teď jeví, bude snesitelné a dovolí ti znovu žít. Je těžší být tím, kdo zůstal tady než ten, kdo odešel. Věřím ale tomu, že ti, co nás museli z nějakého důvodu opustit, by si nepřáli, abychom přestali žít a živořili. Osobně bych všem přála, aby je taková situace nikdy nepotkala,…aby to nikdy nikdo nemuseli poznat…a všichni už chápali, vnímali a pochopili…a to bez vlastního prožitku. Poznat tíhu a vážit si obyčejných věcí,…chápat tu tíhu i bez vlastní zkušenosti…To je ale asi to, pro co jsme si na svět šli. Pro pochopení přes vlastní zkušenost… Jedna cesta tu ale je… a to brát život takový, jaký je. Stejně nic jiného nejde dělat.(vztekat se na život, na druhé,…je to jen odhazování vlastní tíhy, která se tím ale nezmenší. Spíš naopak…ještě jsme sami sobě odporní, co pácháme druhým, většinou nejbližším, co stojí při nás, protože jsou po ruce a je to nejsnadnější…a zas je to těm, které, kdybychom je ztratili, tak budeme nešťastní…) Na druhou stranu mě těší cit, co v tobě a i v jiných lidech přeci jen ještě je…a možná nebo bohužel díky tvrdým zkušenostem. Třeba si díky těmto situacím máme znovu uvědomit co je důležité, pochopit priority, hodnoty mezilidských vztahů, oproti hmotným statkům a znovu objevit cit. Život, vztahy, lásku, radost, zdraví…nic z toho si za peníze nekoupíme.Jen dát pozor,používat cit a ne lítost. Buď vděčná za dobu, kterou jste mohli spolu být. Byl to dar a ten ti zůstal. Hezké dny….i já vím, o čem mluvíš. Je to už 12 let a můj dar trval šest měsíců…ale i za ně dík.

  • ivanka

    Mna -jej matku ,aj jej dcéru /moju vnučku/ skrz chlapa opustila moja dcera………Už 8 rokov sa s tým vyrovnávam.A najhoršie je,že ani neviem,prečo to urobila.Od vtedy nie sme v kontakte…..

  • Hana

    Jsem k sobě příliš kritická, druhým dokážu odpustit téměř cokoli, ale u sebe s tím mám problém.

  • Dan

    Výuku emoční inteligence spolu s nenásilnou komunikací do školních osnov. Přeji nám všem co nejvěrnější vnímání sama sebe s okolní realitou, zvládnutí vlastního ega, vysokou internalitu a pevné zdraví.

  • hanka21

    Myslím, že všechno vychází z toho, jestli jsme pozitivně nebo negativně nastaveni. To není zprofanované….Emoce jsou skvělé, jen jim musíme dát správné místo v životě, nemají 1.místo v životě. Je to proces, není to vždy jednoduché, ale jde todravím a děkuji za skvělý vebinář
    Hanka21

  • Tatiana

    Dobrý večer, mňa najviac otravuje keď sa zacyklim v nejakom probléme, neviem nájsť riešenie ako z tohoto von, naopak problém si dokážem zveličiť a nafúknuť a vlastne sama si tým sposobujem bolesť a trápenie.

  • Jan Vlasák

    Být svůj někdy znamená nebýt svůj

  • Irena

    Momentálně zrovna čtu knihu od Eckharta Tolle: Moc přítomného okamžiku. Je naprosto zlomová v mém životě a pomáhá mi naučit se mít nadhled nad svými myšlenkami. Opravdu to funguje. Všem vřele doporučuji.

  • Tomáš Vylášek

    Mockrát vám děkuji za tento webinář. Přišel jsem sice později ale i tak mě to velmi nakoplo. V hodně věcech jsem se našel.

  • G,

    Mockrát děkuji! Nastavit sám sobě zrcadlo je úkol obtížný, ale díky Vám ne neřešitelný.

  • Marcela

    Paní Michaelo,moc děkuji za knihu, i za zajímavý webinář. Knihu jsem si opravdu přála, a příspěvek jsem psala pravdivě a upřímně, a ono to vyšlo. To je příklad, že pozitivní myšlení a přístup funguje :-). Z knihy mám radost, ale zároveň si říkám, že kdyby ji někdo z Vás, co jste sem psali, potřeboval nebo měl o ni zájem, ráda ji po přečtení „pošlu dál“ (jako balíček poštou). Komu by mohla pomoci, ať se mi ozve na e-mail ruzickovamar@centrum.cz Děkuji za knihu, i za to, že ji pak někomu můžu přeposlat. Držím pěsti všem a přeji sťastnější život :-) Marcela

  • Šárka

    Myšlenky, které
    mně otravují: Já se snad podřežu, Jdi už kreténe do prdele, To bolí, Já se z
    toho snad poseru, … Které mě pomáhají: To zvládnu, podobné věci už jsem
    zvládla, Je tu klid, jdu věci řešit, Vynahradíš si to jindy, Sejdeme se a
    vyřešíme to v klidu, Však Vás to pruzení jednou přestane bavit.

    Mockrát děkuji za vše, dělám on-line kurz život bez deprese a je to naprostá
    bomba. Jednou jsem se omylem dostala k psychologovi a tohle je daleko lepší.
    Také mám některé Vaše nahrávky, sice na ně nemám moc čas, ale mám je v záloze a
    to mně fakt hodně uklidňuje, na e-booky zatím nemám čas.

    Děkuji a pokračujte v této práci dál.

  • Olga

    Dobrý večer paní doktorko,omlouvám se ,váš webinář jsem si poslechla až dneska večer,jelikož jsem nebyla doma, moc se mi líbil a děkuji,že jsem si ho mohla poslechnout a moc se mi to líbilo.Vaše kniha se mi moc líbí,děkuji vám,že mi pomáháte Olga

  • Hřibová Dana

    Dobrý den a díky za webinář „5 zbytečných chyb“ – moc mi pomohl zklidnit moji mysl – včera jsem se celkem těšila na pozitivní zprávu o navýšení mého platu, jelikož mým kolegům, kteří jsou ve firmě na stejné úrovni, tak bylo učiněno již na začátku roku… ale…doneslo se mi zcela jiné informace, že není důvod navyšovat moji odměnu, i když jsem šéfem ekonomického úseku jedné firmy ( již 15 let ) a zároveň jejím statutárem, jelikož v jiné firmě paní na tomtéž postu ( ale ve zkušení době ) je na tom platově stejně…. moc mne to mrzelo, celých 24 hodin jsem se tím trápila, ale je to pryč…. tak snad se na mne štěstí usměje v jiný čas ….. budu muset na sobě zapracovat a více si věřit. Dana .

  • Lenka Střižíková

    Otravuje me myslenka jestli jednam dobře kdyz jsem loajalni v praci a nahlasim vedoucí co se deje a že jedna kolegine poskozuje firmu a pak me hned napadne jesli to mistrova pochopi a v dnesni skazene době to nebude odemě brat pouze jako provokaci nebo muj zpusob se prosadit a zalíbit se vedení.a jak to udelat a nikoho u toho nezranit a nepoškodit a nestát se pritom bonzákem.