JARNÍ ÚKLID HLAVY

Jarní úklid hlavy – kampaň za vysmejčení různých tmavých, zanedbaných a nevětraných koutů naší mozkovny. Níže najdete dva texty, které dostali lidé v naší e-mailové databázi ve dnech 21. a 23. dubna 2015.

[Zpravodaj] Jarní ÚKLID HLAVY 1

Dnes to bude o nepořádku v naší vlastní hlavě – jak se projevuje a ve kterých mozkových přihrádkách ho máme hledat.

Naše babičky, prababičky, jejich mámy a babičky a … prostě naši předkové opravdu uznávali jarní úklid.

Přes zimu byli zabednění, aby nezmrzli. Jakmile však na jaře vysvitlo sluníčko, otevřeli chalupu dokořán, vysmejčili všechny kouty, zprůhlednili okna a postrašili roztoče (o jejichž existenci ke svému štěstí nevěděli) v kobercích, které přehodili přes bidlo.

Jaro tehdy byla dobrá doba k úklidu. Doba v souladu s přírodou.

Dneska už si na to moc nehrajeme – máme přece dokonale uklizeno celoročně;) Ale fakt všude?

Doma to možná máme i po zimě jako v klícce. Můžeme ale říct totéž o naší hlavě?

Pokud máte pocit, že máte ve své mozkovně pořádek, tak Vám upřímně blahopřeju a jste osvobozeni od dalšího čtení:) Pro Vás (nás) ostatní dnes píšu, jak se nepořádek pozná a v jakých zákoutích se obvykle skrývá. (Někdy se, drzoun, ani neskrývá.)

Takže jak poznáme, že by to chtělo trochu poklidit:

  • Když pociťujeme úzkost, depresi či nadměrné obavy.
  • Když se ozývá naše tělo – „bezdůvodné“ bolesti hlavy, zad, břicha, zažívací potíže a další zdánlivě jen tělesné problémy.
  • Když jsme zatrpklí, viníme svět z nespravedlnosti, závidíme druhým, přejeme někomu špatné věci.
  • Když se nám vracejí otravné, znepokojivé myšlenky, které nikam nevedou.
  • Když máme pocit, že jsme zavalení množstvím úkolů, které nestíháme.
  • Když nemáme čas pro sebe, pro svou rodinu, kamarády a koníčky.

Těch příznaků nepořádku by se našlo ještě mnohem víc, ale jako základ nám ty výše vypsané stačí.

A kde můžeme nepořádek hledat? Jsou to hlavně tyto oblasti:

  • Emoce – zakazujeme si (nebo si naopak nadměrně užíváme) negativní emoce a neumíme si vědomě přivolat ty pozitivní.
  • Myšlení – věnujeme pozornost zbytečným, neurotickým myšlenkám; necháme se odvést od vlastních priorit k myšlenkám, o které vlastně vůbec nestojíme.
  • Mezilidské vztahy – pěstujeme je příliš málo, nebo si neumíme určit hranice, nebo máme s někým vážné nedořešené věci.
  • Duchovní koutek, přesah – věnujeme čas něčemu, co si to nezaslouží, a naopak zanedbáváme své klíčové životní oblasti; odkládáme život „na potom“.

Jestli chcete, dejte si desetiminutové zamyšlení nad tím, které kouty Vaší hlavy byste potřeboval/a právě VY otevřít, provětrat a vysmejčit. Co je věčně zavřené, zatuchne a kazí se. Otevřít takovou místnost pak chce hodně odvahy. Když ji v sobě najdete, odměna je jistá.

 

Vrátím-li se ještě na moment k těm, kteří po téhle zemi šlapali před námi, mám dojem, že se to trochu otočilo: Naši předkové přes zimu nahromadili nějaký ten nepořádek doma, ale v hlavách měli celoročně čisto. My máme díky různým domácím elektrickým pomocníkům a čistému, snadnému vytápění většinou celoroční pořádek tam, kde bydlíme. Zato tam, kde bydlí naše duše, … Co? Tam to často vypadá…

Tak jestli máte chuť, pojďte se pustit do jarního úklidu hlavy. V tomhle mailu jste dostali seznam oblastí, na které se můžete zaměřit. Určitě znáte pár postupů, jak dané oblasti vylepšit. Já se Vám zakrátko ozvu znovu a pošlu Vám konkrétní tipy, které na ten nepořádek zabírají mně a mým klientům.

Do té doby se mějte co nejlíp:)

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

PS. Pokud máte ještě chvilku a máte rádi skutečné příběhy, přečtěte si tenhle: Do deprese a zase ven

Jarní ÚKLID HLAVY 2

V úterním Zpravodaji jsme si řekli o tom, v kterých oblastech hlavy máme nejčastěji nepořádek (emoce, myšlení, vztahy, duchovno), a jak se ten nepořádek projevuje (úzkost, deprese, psychosomatické potíže, málo času pro sebe, zatrpklost, otravné myšlenky).

Dnes Vám chci dát pár užitečných tipů, jak ty některé ty kouty hlavy vyvětrat a vysmejčit, plus dvě pomůcky, díky kterým máte šanci nezůstat jen u čtení.

Tak jdeme na ten úklid:

EMOCE

Záporné emoce nejsou automaticky špatné a obvykle nesou důležitou informaci.

Například smutek je většinou odezva na nějakou ztrátu, takže se můžeme zamyslet nad tím, co ztrácíme a jaká je toho hodnota. Pokud cítíme vztek, je to často proto, že se cítíme být omezovaní ve svých možnostech nebo právech (a v nich se nezřídka omezujeme my sami).

Uvědomujte si své negativní emoce, berte je jako zcela legální a normální a rozkódujte, co Vám chtějí sdělit.

Kladné emoce si zase můžeme záměrně přivolat. Tato schopnost je důležitou součástí tzv. emoční inteligence.

Když se budete s přáteli bavit o něčem legračním, co jste zažili, jak se budete cítit? Nebo když si s dětmi zahrajete fotbal, případně si dáte ostřejší procházku – budete pak mít špatný nebo dobrý pocit?

Hezká vzpomínka, tělesný pohyb a ještě záměrný úsměv, to jsou spolehlivé a kdykoli dostupné recepty na dobrý pocit ze života.

O tom, jak emoce souvisí s ostatními částmi psychiky a také o významu záměrného úsměvu, je tohle video, které jsem čerstvě vrhla na youtube – klikněte a mrkněte se.

Pokud vysloveně úpíte pod negativní emotivitou a pod stresem a můžete postrádat stovku, otestujte se online pomocí testu, který se kromě základních poruch široce zabývá stresovými vlivy a mohl by Vám tak leccos rozkrýt. Pro podrobnosti k testu klikněte tady.

MYŠLENÍ

Zkušenosti s vlastním nitrem i zkušenosti mých klientů napovídají, že se velice často zabýváme otravnými myšlenkami, které se nám opakovaně vtírají a nikam nevedou. Například před nějakou zkouškou je to tisíckrát omílaná obava „A co když to neudělám?“. Po nějaké (ať už domnělé, nebo skutečné) křivdě: „To je hrozný. Jak mohl/a…“ Klasikou jsou neurotické, sebepodceňující se myšlenky na téma „Jsem k ničemu.“

Myšlení je proces, který zpracovává informace a který by měl mít nějaký výsledek. Jestliže se myšlenky jen točí v kruhu, děláme něco špatně.

Myšlení se nám přitom jen tak neděje – sami můžeme do velké míry určit, čím se budeme zabývat a čím ne. Ze způsobů, jak ovládat své myšlení, tu zmíním jeden: umění odvádět pozornost od nežádoucích myšlenek jinam. Jak na to, to se dozvíte v tomto článku o odvádění pozornosti a taky v tomto videu o pozornosti.

MEZILIDSKÉ VZTAHY

Nemáte svůj vztahový koutek v hlavě prázdný? Nebo zanedbaný?

Druzí lidé jsou pro nás přímo životně důležití. Takže jak pěstovat dobré vztahy: Udělejte někomu radost (to je také zaručený způsob, jak současně udělat radost i sobě). Omluvte se, jestli je to potřeba. Ozvěte se dávným přátelům. Čas trávený s lidmi, kteří vás vysávají, omezte na polovinu.

DUCHOVNÍ OBLAST

Celodenní shon, ale třeba i vysedávání u televize nás má často ochránit před znepokojivým přemýšlením o smyslu věcí či o tom, kam směřuje náš život nebo kam by směřovat měl. Před těmito myšlenkami sice můžeme utíkat (dlouho a úspěšně), ale ony stejně nedají pokoj.

Základem je tu asi odlišit to, co je opravdu důležité, od toho, co jen jako důležité vypadá. Na to je jedna docela dobrá pomůcka – položte si tuto otázku: „Pokud bych teď umíral/a, za co bych byl/a rád/a a čeho bych litoval/a?“ Uvidíte hned, co je pro Vás opravdu klíčové.

Věnujete svým důležitým věcem dost času? Podle výzkumů to většina lidí nedělá – pokud jste mezi nimi, je načase investovat mnohem víc do důležitých oblastí. Jasně, udělat takovou změnu může být a většinou i je těžké. Ale když jde o život…

 

Hledat význam negativních emocí, usmívat se, zaměřovat pozornost tam, kde ji chci mít, pěstovat vřelé mezilidské vztahy a jít dělat něco smysluplného: vypadá to jako skoro kompletní recept na dobrý život. Všechno jsou to jednoduché přísady. Celé to ale má jednu obrovskou chybu: samo se to neudělá.

Právě tohle je důvod, proč devět lidí z deseti nežije tak spokojeně, jak by mohli. Proč pořád hledají nějaké další rady nebo se uchylují k drogám. Jestli chcete být tím jedním z deseti, který vyhrává, nezbývá, než jít a opravdu něco udělat. (A nebojte, často stačí málo.)

Chcete něco udělat nebo změnit? Tak aby měl Váš záměr větší šanci, že přežije příští hodinu a že jej opravdu zrealizujete, tohle pomůže:

  1. Konkrétní plán: Uvědomte si, co přesně chcete udělat a kdy.

Například: Zavolám Alici, hned. Půjdu si zaplavat, ve tři odpoledne. Pochválím kolegyni účes, jen co se vrátí z oběda.
(Špatné varianty – zavolám svým kamarádům (komu?, kdy?), budu se víc hýbat (jak?, kdy?), budu milejší na lidi (jak?, kdy?) – plánovat takhle je spolehlivá cesta k tomu, jak nakonec neudělat vůbec nic.) A u toho „kdy“ platí čím dřív, tím líp (nejlépe hned).

  1. Malá věc: Klaďte před sebe zvládnutelné úkoly.

Všechny úkoly z předchozích příkladů jsou malé – jeden telefonát, jedno plavání, jedna pochvala. Velké úkoly jsou třeba tyhle: Od teď se budu hodinu denně učit angličtinu, každý den budu cvičit, budu si udržovat pořádek na stole a přestanu se rozčilovat. Tím se spolehlivě odstrašíme.

Takže: znáte oblast, v níž chcete něco podniknout. Naplánujte si malou, konkrétní věc na co nejdřív. A jste v elitním klubu těch 10%, kteří to s životem umí.

Příští týden plánuju živé vysílání, ve kterém si řekneme, jak zdokonalit své myšlení, aby líp pracovalo pro nás. A když už budeme mít po tom jarním úklidu, můžeme se posílit pro další období. Po čtvrt roce zase na chvíli otevřu bránu, za kterou čeká balíček s nápisem „Psychická imunita“.

Všechno se včas dozvíte.

Teď nezapomeňte: malý úkol, konkrétní plán.

Držím Vám palce

Michaela Peterková

_________________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy
psyx.cz

Odkazy:

Video o emocích a dalších složkách psychiky
Test stresu a duševního zdraví
Článek o odvádění pozornosti
Video o pozornosti